Hry na hrdiny .cz

Existují RPG na počítačích?
Publikováno: Čtvrtek, 06.04. 2006 - 12:15:00
Téma: Hry na hrdiny


Po přečtení titulku by si každý aspoň trochu znalý věci řekl, že si autor dělá legraci nebo jde o nějaký chyták. Zkusme se nad tímto tématem trochu zamyslet a rozebrat si, co mají RPG na počítačích společného s klasickými a čím se liší.

Existují RPG na počítačích? Po přečtení titulku by si každý aspoň trochu znalý věci řekl, že si autor dělá legraci nebo jde o nějaký chyták. Zkusme se nad tímto tématem trochu zamyslet a rozebrat si, co mají RPG na počítačích společného s klasickými a čím se liší.

Terminologie

RPG, tedy Role Playing Game, je do češtiny trošku nešťastně přeloženo jako Hry na hrdiny (HnH). Jelikož se budeme zaměřovat na počítačové hry, budeme se držet termínu RPG.

Pojmeme „klasické RPG“ budeme označovat hry hrané pouze lidmi, tedy společenské, jako počítačové RPG ty na počítačích.

Co je podstatou RPG?

V klasickém podání je RPG o hraní rolí (role playing). Každý hráč má svou postavu, jedná za ni, vkládá jí do úst dialogy, hraje za jejích charakter, překonává její slabosti (které jí sám dal do vínku), používá její schopnosti atd. Hráči společně s PH tvoří příběh.

Více o RPG ...

Atributy a zlepšování

Ve většině klasických RPG (pokud pomineme hry bez přesných pravidel nebo čísel) jsou charaktery popsány sadou čísel vyjadřujících jejich sílu, obratnost, inteligenci a další (podle systému jich je více nebo méně), případně dovedností nebo dalších schopností. Jak se postava vyvíjí a zlepšuje, mohou se tyto atributy zlepšovat.

Kdykoliv se na počítačích objeví tyto atributy, všichni jásají a hovoří o „RPG prvcích“. Přitom atributy jsou v klasické RPG jenom pomůcky, jak popsat postavu, vlastní RPG spočívá v hraní za ně. Hloupá postava (nízká inteligence) bude ústy hráče pronášet jednodušší myšlenky, mluvit v infinitivech nebo řešit věci silou namísto konverzace.

Na počítačích je hraní atributů skutečnou výjimkou, občas nějaká hra podle inteligence či charismatu přizpůsobuje dialogy nebo mění jednání postav (Fallout).

Když vezmeme atributy z druhé strany, může je mít jakákoliv hra, která nemá s RPG vůbec nic společného (často je mají real-time strategie nebo dokonce i akční hry).

Charakter

Na počítači nemají postavy zpravidla žádný charakter. Některé hry aspoň zavedly povahové vlastnosti či přesvědčení (Realms of Arkania, Eye of Beholder), ale nikdy se příliš neprojevovaly a na vlastní hru neměly žádný vliv. V současné době se od takových praktik zcela upustilo.

Definice počítačového charakteru: „Maniakální excentrik na straně dobra a zachraňující svět, který zlikviduje vše co se hýbe pro pouhý zlaťák (i méně) či jen pocit ze zabíjení nebo vlastní trénink. Sebere vše, co není přibité a z nahromaděných peněz si kupuje pouze další nástroje určené k zabíjení, popřípadě kradení . Nemá žádné city, svědomí a potěšení, vše obětuje ve jménu záchrany světa a zabíjení.“

Příběh a questy

(quest = z angl. hledání, používáno pro úkol v RPG na počítačích).

Velké omezení počítačových RPG spočívá v jejich linearitě. Všechny sebevědomě tvrdí, že mají nelineární příběh s mnoha subquesty. Většinou hráč nemá víc než jednu možnost a když má, tak se nakonec stejně linie spojí v jednu. Bez řešení hlavní zápletky se hra nepohne dále a hráč se může „zakysnout“. To je novodobě řešeno dalším zjednodušováním úkolů, aby „to bylo hratelné“.

Většina úkolů a zápletek jsou velmi omezené až stupidní: začátečník je určen ke spáse světa, mocná postava pověří hráče – amatéra vyčištěním oblasti (přičemž sama by to stihla za 5 minut), jediný artefakt může zničit velkého zlouna (a ten artefakt se skládá z 58 dílů).

Za RPG jsou považovány hry skládající se pouze ze zabíjení nestvůr (Diablo). Přídavné úkoly jsou velmi stereotypní, často tvořené generátorem: nošení věci z místa A na místo B, zabití nestvůry, která něco dělá / nedělá, donesení informace z A do B.

Experience

(experience = angl. zkušenost)

Jakmile je ve hře na počítači přidělována zkušenost, hned je to RPG prvek. Přitom vlastní zlepšování s RPG přímo nesouvisí, je to jen pomocná rekvizita k zatraktivnění hry.

Zkušenost je v 99% her udělována za zabíjení. To navádí k brutálnímu vraždění všeho, co se hýbe bez jakéhokoliv důvodu. Přitom, pokud postava nemá v povaze maniakální nenávist ke všemu živému (pohyblivému), asi by neměla jen tak zabíjet… Tento problém se objevuje i v klasických RPG, i když tam je to věcí hráčů (PH) a novodobé systémy se tomu snaží předcházet. Zbylé 1% tvoří přidělování zkušenosti za plnění úkolů. Hraní charakteru, dialogy a plnění cílů samotné postavy (kromě záchrany světa) oceňováno není.

Interakce, inteligence

Na počítačích neumí svět reagovat na hráče. Často je to dáno technickými možnostmi, nicméně tyto problémy zůstávají neřešeny už víc jak 10 let.

Pokud se autoři hodně nesnaží, pak zabití člověka nic neznamená. Často je problém řešen tím, že důležitá osoba prostě nejde zabít.

Pokud je vyřešen problém, nic se nemění a svět je stále stejný. Ani dialogy ani náhled ostatních na hlavní postavu se nezmění.

Tvorové v počítačové RPG většinou nespí a nikdy nejedí.

Dialogy jsou vestavěné a nemění se podle situace. Nelze se například kohokoliv doptat na cestu.

Power-playing

Počítačové hry přímo vybízejí k power-playingu – tedy hře za co nejsilnější postavu. To je sice poměrně časté i při klasickém způsobu hraní RPG, ale na počítačích je to základním pravidlem. Postava musí být co „nejnabušenější“ s co nejlepším vybavením (aby mohla v souladu s charakterem zachraňovat svět a likvidovat více nepřáítel).

Jídlo, pití a spánek

Ve správné počítačové RPG postava nikdy nejí a nepije, protože „to není hrdinské“. Pokud jí (či pije), pak je to jedině z důvodů léčení (prasečí kýta či pivo mají léčivou moc. Hrdina je tvrďák, takže opět je spánek (je-li vůbec možný) je určen pouze k doplnění zdraví či zabití volné chvíle. Světlé výjimky již dávno upadly v zapomnění (Quest for Glory, Realms of Arkania, Dungeon Master).

Totéž platí pro všechny osoby či tvory v každé hře.

Předměty

Počítačový RPG hrdina zpravidla unese neomezený (nebo jen mírně omezený) náklad, věci sbírá všechny, prodává je a nikdo se nepozastaví nad tím, kde a jak k nim přišel.

Náboženství

Počítačový RPG hrdina je neznaboh. Pokud má příležitost (program to umožní), vykrade i svatyni. Vírou se zabývá jedině při sesílání modliteb (je-li kněz, což ovšem není v rozporu s ničím předchozím).

Závěrem

Co říci závěrem? RGP na počítačích a klasické se tak liším, že se jedná o zcela jiný žánr. Ne že by počítačové hry byly nějak špatné, zábavy s nimi může být stejně či více, ale zcela se rozcházejí v podstatě a základních rysech, pod kterými si i představujeme klasickou RPG.





Tento článek si můžete přečíst na webu Hry na hrdiny
http://www.hrynahrdiny.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://www.hrynahrdiny.cz/m-News&file=article&sid=52