Zátah na hackery: GURPS High-Tech, Special Ops, Cyberpunk

Autor: Gorth - Sobota, 05.02. 2005 - 00:00:00
Topic: Hry na hrdiny

Chcete si přečíst o opravdu stylovém Pánu hry, který měl herní poznámky prokládané záznamy o *skutečných průnicích do počítačů*, kterých se dopustil? Nebo byste radši slyšeli o tom, jak Tajná služba USA, zabavila *GURPS Cyberpunk* o které tvrdila, že je příručka pro počítačové zločince? Narazil jsem na překlad knihy "The Hacker Crackdown" (kterou napsal Bruce Sterling, přeložil Václav Bárta) a tam se o tom všem dočtete. Jelikož je to však text delší, dovolil jsem si zde zveřejnit pouze ty pasáže týkajících se her na hrdiny.

Bruce Sterling: Zátah na hackery

Přeložil: Václav Bárta

Originál překladu najdete na adrese http://www.penguin.cz/~mhi/crackdown/

Literární freeware

Digitální underground, Fantastické světy

... strana 29 ...

Urvile, jedenadvacetiletý student chemie polymerů na Georgijské technické univerzitě, byl pro policisty velmi neobvyklým případem. Urvile - známý také jako „Necron 99“ i pod jinými jmény, která měnil přibližně každý měsíc - byl jak zkušený hacker, tak fanatický hráč her na hrdiny.

Hry na hrdiny jsou neobvyklý koníček; ale hackeři jsou neobvyklí lidé, a jejich oblíbená hobby často nejsou běžná. Nejznámější americkou hrou na hrdiny je patrně „Dungeons & Dragons“ [v Čechách Dračí doupě - pozn. překl.], pokojová hra pro několik hráčů, hraná na papíře, s mapami, pery, statistickými tabulkami a několika podivně tvarovanými hracími kostkami. Účastníci představují hrdinské postavy, zkoumající vymyšlený fantastický svět. Hry na hrdiny se často odehrávají v pseudostředověkých světech „meče a magie“, s čaroději pronášejícími kletby, rytíři v brnění, jednorožci, draky, démony a skřety.

Urvile a jeho spoluhráči dávali přednost technologickým fantaziím. Používali herní systém „G.U.R.P.S.“ čili „Generic Universal Role Playing System“ („Obecný univerzální systém her na hrdiny“), vytvořený firmou „Steve Jackson Games“ (SJG). „G.U.R.P.S.“ byl rámec pro vymýšlení široké škály fantastických světů. SJG publikovala široký výběr knih plných detailních informací a herních plánů, používaných pro vyplnění mnoha fantastických pozadí základní struktury GURPS. Urvile používal zejména dvě knihy SJG, *GURPS High-Tech* a *GURPS Special Ops* („Zvláštní agenti“).

Ve fantastickém světě *GURPS Special Ops* se hráči zúčastnili moderní „velké hry“ intrik a mezinárodní špionáže. Na počátku hry začínali malí a bezmocní, třeba jako pěšáci CIA nebo mrňaví obchodníčci se zbraněmi. Ale jak pokračovali v sérii her (jedna hra zpravidla trvala několik hodin a tvořila část dlouhého, promyšleného příběhu, který se mohl rozvíjet po celé měsíce), získávali nové dovednosti, nové vědomosti a novou moc. Učili se a trénovali nové schopnosti, například střelbu, karate, odposlouchávání telefonů, otvírání zámků. Mohli také získat imaginární objekty, třeba Beretty, šejkry na Martini či rychlé vozy s katapultovacími sedadly a kulomety ve světlometech. Jak se při komplexnosti těchto her dalo očekávat, Urvilovy herní poznámky byly velice detailní a rozsáhlé. Urvile byl „Pánem jeskyně“, tedy tvůrcem scénářů pro ostatní hráče. Psal ohromné hádanky ve formě dobrodružných příběhů, které ostatní hráči luštili. Urvilovy herní poznámky obsahovaly desítky stránek plných exotických výmyslů o útocích nindžů na Libyi a průnicích do tajných superpočítačů komunistické Číny. Jeho poznámky byly psány na starých listech papíru a ukládány v kroužkových blocích.

Nejdostupnějším starým papírem v Urvilově pokoji na koleji byly haldy výpisů a dokumentů společnosti BellSouth, které vybral z jejích popelnic. Jeho poznámky byly psány na zadních stranách papírů ukradených telekomunikační společnosti. Co bylo ještě horší, herní poznámky byly prokládány s Urvilovými ručně psanými záznamy o *skutečných průnicích do počítačů*, kterých se dopustil.

Nejen že bylo skoro nemožné oddělit Urvilovy scénáře fantastických her od „reality“ cyberspace, ale ani Urvile sám je téměř nerozlišoval. Není nijak přehnané říci, že pro Urvila bylo *obojí* hra. Urvile byl velmi inteligentní, měl bohatou fantazii a nijak zvlášť ho nezajímalo, co si jiní lidé myslí o vlastnických vztazích. Jeho poměr k „realitě“ nebyl věcí, které by věnoval zvláštní pozornost. Pro Urvila bylo pronikání do počítačů hra. Byla to zábava, zajímavá náplň volného času. A Urvile bral své zábavy vážně. Nemohl přestat pronikat do počítačů o nic snáz, než opustit z poloviny složenou skládačku či rozečtenou fantasy trilogii Stephena Donaldsona. (Jméno „Urvile“ pochází z úspěšné Donaldsonovy novely.)

Urvilův úsměvný, nenarušitelný klid jeho vyšetřovatele nepříjemně dráždil. Především si vůbec nepřipouštěl, že udělal něco špatného. Projevoval minimální stopy upřímné lítosti. Dokonce se choval, jako by byl přesvědčen, že ne on, ale naopak kriminalisté se pohybují ve svém vlastním, soukromém světě zdegenerované fantazie. Urvile byl příliš zdvořilý a dobře vychovaný, než aby to řekl rovnou, ale jeho reakce byly pokřivené a zneklidňující. Například co se týkalo schopností LoDu monitorovat telefonní hovory policie a Tajné služby USA. Urvile souhlasil s tím, že to bylo docela dobře možné a pro LoD to nebyl žádný nepřekonatelný problém. Vlastně o tom diskutoval se svými přáteli na boardu „Black Ice“, stejně jako o jiných zajímavých problémech, například o konstrukci osobního plamenometu a slepování bouchacích kuliček pro zvýšení jejich účinku. Měli stovky čísel státních institucí, získaných ověřováním atlantských telefonů nebo vybraných z počítačů VAX/VMS, do kterých pronikli.

V zásadě se nikdy nedostali k odposlouchávání policajtů, protože tato představa jim nepřipadala natolik zajímavá, aby jim stála za námahu. Kromě toho, kdyby monitorovali telefony Tajné služby USA, zjevně by nikdy nemohli být chyceni. OK? Tajnou Službu tato neprůstřelná hackerská logika neuspokojila.

Pak se ho ptali na možnost shození telefonní sítě. Bez problémů, ujistil je Urvile s úsměvem. Členové LoDu z Atlanty mohli shodit atlantskou telefonní síť, kdykoli je napadlo. *I systém 911?* Na tom není nic zvláštního, vysvětlil trpělivě Urvile. Stačí shodit ústřednu, třeba chybou unixového příkazu „makedir“, a systém 911 spadne samozřejmě také. Upřímně řečeno, systém 911 nebyl příliš zajímavý. Mohl hrozně zajímat policajty (z nějakých jejich podivných důvodů), ale pokud šlo o technické výzvy, byl systém 911 nudný k uzívání. Samozřejmě, že Atlantská trojka by dokázala shodit systém. Nejspíš by dokázali shodit telefonní síť po celém teritoriu BellSouth, kdyby se tomu chvilku věnovali. Ale Atlantská trojka neničila systémy. Jen neschopní troubové ničili systémy. Atlantská trojka byla *elita*.

Digitální underground, Pravý cyberpunk

... strana 36 ...

Ale zkušenosti Andrewse a Boykina, stejně jako uživatelů jejich systémů, zůstaly vedlejšími. Nezačaly nabývat společenské, politické a právní důležitosti těch sporů, které se rozvinuly, pomalu, ale nezadržitelně, kolem razie ve Steve Jackson Games. Musíme nyní obrátit svoji pozornost na samotné vydavatelství Steve Jackson Games a vysvětlit, jaký to byl podnik, co ve skutečnosti dělal a jak se mu podařilo přilákat své nekonvenční a nebezpečné potíže. Čtenář si možná vzpomene, že toto není poprvé, ale podruhé, co se společnost SJG objevila v tomto příběhu; hra od Steve Jackson Games zvaná GURPS byla oblíbeným koníčkem Urvila, hackera z Atlanty, a Urvilovy vědecko-fantastické poznámky byly volně smíchány s poznámkami o jeho skutečných průnicích do počítačů. [...]

Profesionální autoři her se chopili nové příležitosti. Jedním z nich byl i Mentor, který byl velkým příznivcem cyberpunku, podobně jako většina jeho přátel z Legion of Doom. Mentor byl přesvědčen, že nastal čas napsat *opravdovou* cyberpunkovou hrací knihu - takovou, kterou budou moci hrát titáni počítačového zločinu z Legion of Doom, aniž by se jí museli smát. Tato kniha, *GURPS Cyberpunk*, bude mít autentickou on-line kulturu.

Mentor byl pro tento úkol výjimečně dobře kvalifikován. Věděl přirozeně o pronikání do počítačů a soubojích po síti mnohem víc než kterýkoli cyberpunkový autor před ním. Ale nejen to, byl i dobrý spisovatel. Bohatá představivost, zkombinovaná s instinktivním citem pro to, jak pracují systémy a zvláště kde jsou jejich slabá místa, to jsou pro profesionálního autora her velmi užitečné kvality. 1.března byl *GURPS Cyberpunk* už téměř hotov, připravený k tisku a k expedici. Steve Jackson očekával, že se bude velmi dobře prodávat, a doufal, že jeho společnost finančně zabezpečí na několik měsíců. *GURPS Cyberpunk*, stejně jako ostatní „moduly“ GURPS, nebyla „hra“ jako třeba „Dostihy a sázky“, ale *kniha*: paperback silný jako tlustý časopis, s výraznou barevnou obálkou a plný textu, ilustrací, tabulek a poznámek. Byl propagován jako hra a měl sloužit jako pomůcka při hraní her, ale byla to kniha, s číslem ISBN, publikovaná ve státě Texas, copyrightovaná a prodávaná v knihkupectvích. A nyní byla tato kniha, uložená v počítači, zabavena do úschovy Tajnou službou USA. Den po razii navštívil Steve Jackson místní úřadovnu Tajné služby USA v doprovodu právníka. Vyžádal si rozhovor s Timem Foleym (který byl ještě stále v Austinu) a chtěl svoji knihu zpět. Ale to nebylo tak jednoduché. *GURPS Cyberpunk*, jak řekl agent Tajné služby užaslému podnikateli, byla „příručka pro počítačové zločince“.

„Je to sci-fi,“ tvrdil Jackson.

„Ne, je to pravé.“ Toto tvrzení bylo různými agenty mnohokrát opakováno. Jacksonova zlověstně přesná hra se přesunula ze světa čisté, tajemné, privátní fantazie do světa velké, mlhavé a vysoce medializované fantazie Zátahu na hackery. O pravém důvodu domovní prohlídky nepadla ani zmínka. Podle povolení k ní vyšetřovatelé očekávali, že najdou na Jacksonově boardu Dokument 911. Ale toto povolení bylo zapečetěno, což je procedura, ke které se policisté zpravidla uchylují jen tehdy, hrozí-li zjevně ohrožení života. Skutečný důvod k prohlídce nebyl zjištěn, dokud se Jacksonovým právníkům nepodařilo povolení odpečetit o mnoho měsíců později. Agenti Tajné služby USA ani členové Chicagské operační skupiny proti počítačové zpronevěře a zneužití počítače neřekli Stevu Jacksonovi naprosto nic o nějakém ohrožení policejních linek systému 911. Nezmínili se o Atlantské trojce, *Phracku*, Knight Lightningovi ani o Terminusovi.

Jackson byl ponechán v představě, že jeho počítače byly zabaveny, protože měl v úmyslu publikovat vědecko-fantastickou knihu, kterou policie považovala za příliš nebezpečnou, než aby mohla být vydána.