Systém jako nástroj aneb proč je dobré si vybírat

Dnes se setkáváme nad hrami na hrdiny znovu (stejně mám radši anglický ekvivalent „roleplaying game“), tentokrát u jejich (téměř) nezbytné součásti, a to herních systémů. Opět se budeme ptát proč a jak, opět nezůstane jen u otázek, pokusím se také o pár odpovědí. Nezdržujme se tedy zdlouhavými úvody a pusťme se do toho.

Chcete dát vaší hře grády a pořád to není ono? Taháte skupinku po zatuchlých paneláků, pouštíte jim atmosférickou hudbu, hrajete postavy tak skvěle, že už nevědí, jak vás oslovovat a pořád nic? Trápíte se kvůli tomu, díváte se na sebe do zrcadla a přemýšlíte, co byste mohli na vaší hře ještě vylepšit? Zkuste vyměnit váš herní systém…

Možná si teď říkáte, proč si vybírat mezi systémy, někdy dokonce slýchávám názory říkající, že pro hru není zas až tak důležité, jaká pravidla člověk používá, že prý je důležitější přístup ke hře, jaký hráči a PJ zaujmou. Po pravdě, tento argument je jeden z hlavních důvodů, proč se dnes setkáváme. Je to totiž alibismus. Většina herních systémů má naopak na hru zásadní vliv, ať už přímo nebo nepřímo.

Herní systém je nástroj jako kterýkoli jiný, dobrý sluha a špatný pán. Když chcete jíst polévku, asi si jen velmi těžko vyberete vidličku. Přesto, když se podívám kolem, vidím dost PJ, kteří se o něco podobného vytrvale snaží. A diví se, že jim hra proklouzává mezi prsty (pardon, hroty). Proč asi? Uspořádejme tedy malý konkurs na místo spolehlivého sluhy a zamysleme se, podle jakých kritérií ho chceme přijímat. Abychom nedělali někomu skrytou reklamu, nebudeme v následujícím „přijímacím řízení“ zmiňovat konkrétní názvy systémů – ty si budete muset dohledat sami.

Atmosféra

Tento herní prvek je na pravidlech závislý asi nejméně, přesto však existují více a méně „atmosférické“ herní systémy. Obecně lze říci, že čím jsou pravidla univerzálnější, tím méně prostoru atmosféře věnují (tím více se u nich musí PJ při její vytváření snažit). Naopak, systémy vytvořené „na míru“ určitému hernímu světu mají v tomto ohledu navrch – často v nich najdeme atmosférické pasáže popisující prostředí, ale i schopnosti a dovednosti postav tak nějak „ladí“ s pojetím světa. Dalším prvkem ovlivňující herní atmosféru je růst postav – určitě se vám nepodaří vyvolat atmosféru děsu ve starém hradu, kde možná straší, když jsou postavy tak zdatné, že je reálně nemůže prakticky nic ohrozit.

Akce

Snad žádnou jinou součást hry neovlivňují pravidla více. A jestli akce vaší hře dominuje, budete se určitě snažit najít ten správný soubojový systém, který vám nejvíce vyhovuje. Realističnost v tomto případě nemusí být zrovna žádoucí – realistické systémy boje bývají také dost složité a hlavně zdlouhavé. Pro akci je důležitá dynamika a spád. Příliš jednoduchý systém zase nedává v boji moc možností.

Hraní postav

Jakým způsobem může systém ovlivňovat způsob a kvalitu hraní postav? Zcela zásadním! Ptejte se, jakým způsobem se pravidla hraní postav věnují – několika odstavci „teorie“ nebo je hraní důležité přímo pro jejich schopnosti a dovednosti a má skutečně systémový dopad? Jakým způsobem mohou postavy ovlivňovat svět kolem sebe „systémově“, jde to i pomocí dobrého hraní? Věnují se pravidla například jejich psychice nebo postavením ve společnosti? V odpovědích na tyto otázky se skrývá míra, kterou systém „podporuje“ hraní postav. Některé systémy díky rychlému (až inflačnímu) růstu postav podporují spíše „heroický“ styl hraní, jiné zase tíhnou k větší realitě. Je pro postavu výhodnější vyjednávat nebo tasit meč? Může někoho ovlivnit třeba svou „pověstí“ (tj. má smysl o dobrou pověst usilovat)?

Zápletky

I když se to možná nezdá, systém má zcela zásadní vliv i na styl a způsob zápletek a příběhů, některé se díky němu hrají „lépe“, jiné „hůře“. Stručně řečeno, pravidla určují rámce zápletek schopnostmi a dovednostmi postav, čili možnými způsoby jejich „řešení“. To je důvod, proč některá dobrodružství prostě nejdou převést z jednoho systému na druhý, a pokud ano, tak s velkými obtížemi. Je to trochu podobné jako s hraním postav, jen se zde ptáme – jaké dává systém postavám možnosti řešení zápletek? Nárůst životů, zvýšení obranného či útočného čísla a mocná kouzla nebo „sociální“ dovednosti umožňující postavě efektivně zúročit interakci s jinými postavami?

Jednoduchost

Poslední vlastností systému, nad kterou se pozastavíme, je jeho JEDNODUCHOST, a tentokrát budu mluvit hodně obecně. Jednoduché systémy jsou možná vhodné pro začátečníky, ale obvykle je v nich příliš mnoho „zkratek“ a onu zkratkovitost přenášejí i na hru. Například dvě základní vlastnosti postav je opravdu málo. Složité systémy mohou na druhou stranu hru zdržovat a svádí ke kompletnímu „převodu“ herního světa na ten „systémový“ (co nejde udělat systémově, nejde udělat vůbec). V tomto ohledu jde nejvíc o vaši vlastní zkušenost s hrami na hrdiny, pokud nejste úplní začátečníci, nebude pro vás žádný systém příliš složitý.

Takže, konkurs na pozici sluhy je za námi a místo možná již obsazeno. Cesta ke světlým zítřkům, ve kterých bude již vše záležet jen opravdu na vás a vašich hráčích, se silnou podporou vhodného systému, je přímo před vámi…proč se po ní nevydat?

Na shledanou, vaše zkušenosti a názory se těší Asgarden (asgarden@gmail.com).

Hry na hrdiny